Probudit se ráno ve vlastní posteli není vůbec špatné. Horší je, že se muselo do práce. U snídaně jsem si kompletoval peněženku (koruny, doklady, různé nezbytné průkazy ap.). Je těch propriet o něco méně, když se mi ji před měsícem podařilo ztratit komplet se vším, a tak například ještě nemám občanku ani řidičák... Ale obě platební karty už jsem si stihl obnovit. No jo, ale teď je tu jen jedna... Chybí ta od osobního účtu... Kde je , kdy jsem ji naposled viděl...? Že by..., že by v Caracasu při placení hambáčů???
Do práce to mám naštěstí 5 minut. V internetovém bankovnictví nejprve nabíhá zůstatek účtu. Částka 64,50 Kč nevěstí nic dobrého. Ani podrobný výpis, díky kterému vidím, že moje zapomenutá karta pustila do oběhu v Caracasu celkem 34 550 Kč, které shodou okolností dorazily na účet asi 5 min předtím, než jsem ji tam zapomněl... Ach jo, naštěstí mne v bance trošku uklidní - mělo by to jít vyreklamovat, a když ne, je to pojištěné... Ale bude to trvat aspoň tři měsíce. Každá hra má svého blbce.
V poště mám mejly, že oba zpožděné bágly dorazily na místa určení. Aspoň to.
Denisa si dala tu práci, že dohledala česká jména spousty žab, ptáků i dalších živočichů, co jsme viděli v Kostarice. Nejvíc mne pobavilo zjištění, že pták, kterého jsme často potkávali a pro sebe ho pojmenovali "suposlepice" se ve skutečnosti jmenuje kondor krocanovitý, to jsme docela dobří, ne?
Tak ještě vyreklamovat pár dolarů za ztracený baťůžek v Kostarice, dostat něco zpět něco z Venezuely a to už bude příhodám z naší cykloKostariky opravdu konec!
Děkuji za pozornost!
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat