pátek 7. prosince 2007

Narodni park Cahuita

Je prijemne se moci vyspat. Zvlast po mirnem flamu, ktery jsme podnikli s dvema Nemkami z Munsteru, mamou a dcerou, vcera vecer v hlavnim baru pri polozive mistni muzice.Tedy zivy byl jen zpevak, ostatni z konzervy.
Denisa se probudila s problemy. Nejdrive si myslela, ze je to take nasledek parbicky, ale asi to bylo z nektereho vcerejsiho jidla. Nakonec se rozhodla zustat na pokoji, zatimco my s Janou jsme vyrazili do parku. Tedy po pravde, ani Jana se necitila uplne fit, ale prece jen to zvladala. Mne se vcerejsi potravu podarilo ustat.
Zdejsi park je maly, ale pekny. Jeho soucasti je i morsky koralovy park, na ktery nam ale nezbyl cas. Tak jsme sli aspon po sousi. Pobrezni okruzni stezka je dlouha asi osm kilometru a zcela kopiruje pobrezi. Upraveny chodnicek rozdeluje pobrezni palmy a vnitrozemsky bus. Po stromech poskakovaly a rvaly nam uz duverne zname opice, cerni giboni, po stezce pobihaly snad stovky jesterek a raku poustevnicku.Je to k vzteku, kdyz vidite peknou musli na cesticce, shybnete se pro ni, a ona vam zdrhne... V krovi rvali papousci a kvakaly zaby, bohuzel jsme nevideli zadne. Ale zato jsme, diky pruvodci skupiny, co sla pred nama, videli na vetvi u zeme krasneho zluteho hada. A taky pavouky. Nakonec jsme se vykoupali na krasne velke plazi, voda mela snad 30. Pak uz se cesta stocila od pobrezi k autobusove zastavce na hlavni ceste. Cesta byla vlastne zeleny tunel pod velkymi stromy, samozrejme opet s opickami. A jedna z nich se na nas zacala divat a slezat. Opice na zemi, to je neco spatne. Tak jsme radeji pridali do kroku. A pri trictvrtehodinovem cekani na bus zpet jsem KONECNE videl tukana ve volne prirode. A toho nejopravdovejsiho, cerneho se zlutym zobakem (v Kostarice zije celkem 8 druhu). Jenom fotka se nepovedla.
Po navratu jsme nasli zivou Denisu, ktera uz se tesi do hospody, tak je snad vse na dobre ceste. A zitra sbohem Karibiku!, naposled se vracime do Alajuely.

1 komentář:

Pavel řekl(a)...

Jano, Denisko a Miloši,
děkuji Vám, že jste mne prostřednictvím kostarických zápisků "vzali" sebou na toto úžasné dobrodružství. Přeji Vám dobrý let a šťastnou cestu domů!!! Ale ještě si to tam užijte!:-)))
Míša jela na běžky, já včera na kolo, bylo +10st., tak kdo by odolal...dnes padají trakaře, tak to zase vypadá spíš na ty běžky:-)))
Zdravím Pavel.