Sedm hodin casoveho posuvu se neokeca. Probudil jsem se o pu treti s pocitem nevyspani ale i nepotreby spat. Obe spoluucestujici na tom byly podobne. Nicmene nakonec jsme se nejak dockali rana a v sedm se radostne vrhli na predlozenou snidani: hromadka tropickeho ovoce, sazene vejce + ryze s fazolemi, bily chleb + marmelada. Rozhodli jsme se zaverecny volny den v San Jose uskutecnit dnes, a vlastne cely program tak posunout. Snad vecer batuzky prijdou.
V hotelu jsou prima - nejen ze se vsim poradi, ale i uskladni nam veci i letenky a vubec jsou velmi pratelsti. V hotelu jsou s nami taky dalsi Cesi - jeden z nich byl na jarni cyklovyprave v Jemenu s Jardou Lhotou.
San Jose je typicke latinomamericke mesto - pravouhla sit cislovanych ulic, s odpovidajicim chaosem. I kdyz, takovy ruch jako treba v Santigu de Chile tu neni. Mestskym busem a posleze taxikem jsme zamirili do doporucovane hlavni atrakce: Muzea zlata. Zahrnuje zlate nelezy z predkolumbovske doby a je to soucasne i etnograficke muzeum. Paralelne s nim je zde i muzeum minci. Cele to patri kostaricke Narodni bance a je to zakopano ve tripatrovem bunkru v centru mesta. Ano, doslova je to trezor, videli jsme i ty dvere ,-) V kazdem pripade vice nez dvouhodinova prohidka stala za to - vystavene artefakty i doprovodne filmy a modely daly pekny prehled o dobe, nez jsem vtrhli "civilizovani" Evropane ze Spanelska.
A protoze posledni den programu se nakupuji darky domu, splnili jsme v artesanii i tento ukol. Ufff, opravdu jsem si oddechl, ja mam vzdy takove trauma z nakupu. A ted je to hotove.
Po navratu jsme meli jediny program krome vecere - ocekavat nasi bagaz. Dosla, ovsem nekompletni. Tedy kola vsechny plus veci Denisy a Jany. Moje pry stale jeste ceka v Caracasu. takze zitra bude cyklovylet a vecer se uvidi.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat